Life update během karantény a léta

 Ahoj! Konečně to tu máme! Nový článek o tom, co se kolem mě děje, a že se toho stalo opravdu hodně.

    V tomto článku toho bude opravdu hodně, jelikož to bude za období karantény a léta, kdy se stalo tolik příjemných a nepříjemných věcí. Ale to k tomu patří. Jednou jste nahoře a jednou zase dole. 

    Karanténu jsem zahájila dost pozitivně. Plný plánů, cvičení a taky hodně školy, což mě trochu rozhazovalo, ale zvládla jsem to v pohodě a jsem za to neskutečně ráda. Navíc distanční výuka pro mě nebyl žádný problém, jelikož se pro mě nic nezměnilo. Jen jsem toho měla o trošku více.

Všimněte si délky vlasů, na konci článku jsou delší

Hodiny matematiky byly nejsložitější

    Samozřejmě jsem jezdila na kontroly do Motola, tak jako vždy. A tím, že již nemám tolik pravidel, tak jsem se rozhodla, že se budu snažit i žít více normálně. Takže jsem si jela pořídit s mamkou (po tom, co se trochu uvolnila situace) svoji první rostlinku do pokojíčku!

Se Štěpánkou pro rostlinku

    A samozřejmě jsem si musela svoji rostlinku pojmenovat, a jak jinak, než Gary! Na vzpomínku našeho Garyho ve škole, kterého dali pryč.... chudák...

    Po větším zvolnění pravidel a opatření proti Covidu, jsme se vydali s rodinkou za babičkou na jeden den a podívat se po městě. 

    Bylo to krásné. Prošli jsme Pardubice k zámku a zase zpátky. Bylo to kouzelné! Na Instagramu najdete kraťoučký vlog z toho dnu, jelikož to byl spojený se dnem #zpatkydoknihkupectvi. 

    Pak začalo hodně dní v Praze a obcházení dalších doktorů. Přijde mi, že to tak mám skoro každý prosinec a červen.

    Ale alespoň jsme se stavili s taťkou na vítězné bagetě z Masterchefa, na kafi a i na Václaváku v Luxoru. A nakonec z jednoho otravného pochůzkového dne v Praze byl moc příjemný den v Praze.

    A taky mamka sehnala moji druhou rostlinku! A to moje vysněné aloe vera😍🤗

    A jelikož bylo do této doby všechno super, tak se muselo něco pokazit. Jinak by to život nebyl.... A tak jsem se jeden den dozvěděla, že můj kamarád leží v kómatu v Motole, a když jsem se ráno probudila, tak již nebyl mezi námi.

    Byl pro mě velká inspirace a popoháněl mě dál v životě. Nechápala jsem, jak se to dokázalo tak rychle všechno změnit, a že zrovna on...

    A v tu chvíli se spousty věcí ve mě změnilo... A i když jsem byla domluvená, že půjdu s kamarádem ven a nechtěla jsem, protože jsem neustále brečela, tak jsem se překonala a šla. A bylo to nejlepší rozhodnutí. 

    Uvědomila jsem si, jak moc je pro mě v životě důležitý, jak moc ho mám ráda, a že je úžasný, když se mě snažil rozptylovat po celou dobu, co jsme byli spolu. 

    Po téhle věci se jen tak nezvednete a nejdete hned zase svým životem dál. Chvilku to trvá. A tak jsem se snažila být dál pozitivní před vámi a číst v každé své volné chvilce. 

    Nechtěla jsem chodit na internet, nebo dělat cokoliv jiného. Jen se soustředit na knihy a na příběhy jiných lidí/postav na různých místech.

Společné čtení s Yoli

    A pak přišel konec školního roku! A díky tomu, že jsem na tom v tuto chvíli byla dobře, tak jsem mohla si dojít pro vysvědčení a ještě si jít s holkama sednout do kavárny a oslavit konec školního roku. Byla to pro mě krásná a příjemná změna po všem tom, co se mi dělo a kolik myšlenek mi vířilo v hlavě.

Se ségrami před tím, než se vydáme pro vysvědčení

Tady jsme oslavily v autě naše vyznamenání

    Jak jsem již zmiňovala, tak jsem v červnu měla hodně pochůzek u doktorů. A to znamenalo i očaře. Takže, i když jsem zjistila, že mám zase o něco horší zrak po léčbě, tak jsem si alespoň vybrala nové brýle a na začátku července jsem je již měla hotové!

    Jsem z nich nadšená, protože jsou přesně podle mých představ a s těmi krátkými vlasy vypadám, jako Harry Potter... ještě mít tu jizvu na čele. 

                                                                                                                                  

    Začaly tedy prázdniny a hned na začátku prázdnin měl Roman (můj nejlepší kamarád) velkou oslavu narozenin. Oslavoval své osmnáctiny o pár dní dříve, než já.

    Vypravila jsem se tam společně se ségrou a nejlepší kamarádkou. Hodně jsme si to všichni užili a ten večer se toho stalo zase spousty a spousty věcí se ve mně zlomila.

    Navázala jsem nová přátelství, s kamarádkou jsme se opět po delší době více sblížily, vyjádřila jsem své city a potvrdila si, že Roman a další lidi se o mě postarají, i když budou opilí. Teď vám to zní možná zvláštně, ale znamená to pro mě opravdu hodně.                                                            

Roman se ségrou na baru a já za barem

    Hned po oslavě jsem jela na chvilku do Pardubic za babičkou a dědou. Oslavili jsme v jedné krásné kavárně moje blížící se narozeniny a užili si krásné společné a poklidné chvíle.

Přípitek

    Navštívili jsme také naši kadeřnici a její nádherné kočky. Dali si výborný dortík a čaj.

Christíček

                    

Návštěva rybníku Výskyt

    Když jsem se vrátila domů, přijela druhá babička s dědou a sestřenice, aby mi taky popřáli. Dostala jsem krásné dárky, ale nejkrásnější bylo 18 růží.

                           

    Pak bylo pár dní volna, které jsem využila k odpočinku a k setkání s Áďou a dalšími kamarády❤

    A moje narozeniny a oslava narozenin je tady! A byl to nádherný den! A to jsem z toho měla takový strach😅. 

    Nikdy mi na oslavách nešlo o dárky, ale o to, kdo se všechno na oslavě sejde a jak si ten den/večer užijeme. A k této oslavě musím říci, že to bylo úžasné! Sice uspořádané na poslední chvíli, ale zábava byla rozhodně. Všem moc děkuji!

                        

    Hned další víkend jsem strávila se Ziky, kdy jsme si jeden den udělaly pohodový a čtecí a druhý jsme jely na pouť, kde jsem byla ještě s jednou kamarádkou Natkou (ta, která byla se mnou na oslavě u Romana) a celé odpoledne jsme si užily tam.    

Čtení a projíždění Wishe aneb naše oblíbené aktivity

                            

Na pouti měli větší cukrovou vatu, než jsem já :-D

    Hodně jsem v létě plavala, protože to je momentálně jediný sport, který mohu dělat a pomáhá mi. Ale má to jeden menší háček. Můžu jenom plavat v domácích bazénech a s málo lidmi, takže třeba do veřejného bazénu, nebo do rybníka nesmím.

    Na konci července jsem se rozhodla udělat jeden velký krok. Začala jsem být nezávislou kosmetickou poradkyní. Baví mě to a jsem ráda, že jsem se k tomuto kroku odhodlala a začala něco takového dělat. 

    Dělá mě to šťastnou a vyplňuje mi čas, který jsem potřebovala zaplnit kvůli mé psychice. O tomto najdete vše v minulém článku.

    Na začátku srpna jsme oslavili u Marti její 18tiny! Obě jsme překročily tu pomyslnou hranici dospělosti a ještě jsme si to užili!

    Prázdniny se pomaličku začaly chýlit ke konci, takže začalo přibývat spousty akcí! Jeden den jsme se s rodiči vypravili k vodě, kde jsem si celý den četla...

    ...přijely k nám na pár dní sestřenice. Dělaly jsme si piknik a jezdily k vodě a jeden večer zašly pomoct lajnovat hřiště.

    A k tomuto večeru se váže jedna důležitá událost. Hlavně pro mě. 

    Řekla jsem Romanovi, co k němu od té doby, co jsme byli spolu venku (jak se mě snažil udržet v dobré náladě po smrti mého kamaráda), cítím. Bála jsem se reakce. I když jsem tušila, že to cítí stejně. A víte co? Vyplatilo se to. I když to bylo zvláštní, trošku trapné a je to velký risk, tak jsme od tohoto večera spolu a rozhodně ničeho nelituji. Opravdu ho miluji, dlouho mi trvalo, než mi to došlo a taky jsem nad tím dlouho přemýšlela... hlavně kvůli našemu přátelství.

    Pak se stala další nečekaná věc. Jela jsem poprvé do Brna na školení k Mary Kay. Byla jsem vykulená, ale taky nadšená a motivovaná na naše nové období v Mary Kay.

    Sice jsem tam byla nejmladší a opravdu jsem vystoupila ze své komfortní zóny, ale stálo to rozhodně za to. Nikdy není na škodu z této své komfortní zóny vystoupit. Kdy jste vy naposledy vysoupily z té své?

    Nastal den D a já jela na soustředění. Vůbec jsem nevěděla, jak to tam zvládnu, ani jak dlouho tam vydržím. 

    Nakonec to bylo celé v pohodě a já to se všemi zvládla do konce soustředění. Sice jsem si občas víc zdřímla, ale bez toho by to nešlo. A ani jsem o tolik věcí nepřišla.

Náš pokoj

Náš tým, který vyhrál třetí místo!

Poslední večer u táboráku

    Vůbec jsme neplánovali s rodiči nějakou dovolenou, ale asi v polovině července jsme se rozhodli, že na pár dní pojedeme po dlouhé době na Kristýnu.

    Sice náš závěr byl opravdu zvláštní a rychlý, ale jinak jsme si to celkově užili. Akorát to počasí mohlo být lepší.

    Já jsem se alespoň po dlouhé době projela na Paddleboardu. Z čehož jsem měla velkou radost. A taky jsem měla prostor hodně číst a vyčistit si hlavu.

Tady jsme se byly s Ivou kouknout na Trojmezí

Na dovolené jsem četla Zlodějku knih

    Završila jsem prázdniny s Natkou a dalšími kamarády z Romanovi oslavy a s Romanem na naší vesnické akci, kterou jsme si užili a tím nádherně zakončili celé prázdniny, než jsme se zase všichni vrhli zpátky do školy.

Jedna záchodovka :-p

    To je z tohoto dlouhého článku všechno. Jsem zvědavá, co přinesou další měsíce a co vám příště napíši do článku. A taky, jak to bude se situací v Česku.

Co vy a prázdniny?

Vystoupili jste ze své komfortní zóny?

Stalo se něco přelomového? 

Jsem ráda za každou zpětnou vazbu! 

Aby vám nic neuniklo, nezapomeňte mě sledovat na Instagramu, Goodreads, Youtube a FB stránce.