Leukemie (12.3.2019)

     Ano, tohle nebude moc pozitivní příspěvek, ale myslím si, že už máte právo na to všechno vědět.
     Povím vám v celém článku příběh mého začátku, který teď ještě stále trvá a pokud by byl zájem o další články, tak je klidně sepíšu.

     Jak je už z úvodní fotky všimli, tak je z "operace". Nebyla to úplně operace, ale spíše zavádění katetru, což je taková kanyla, kterou máte neustále na sobě a vede pod klíční kostí k srdci (každý katetr vede trochu jinak).

     Ale teď se vrátím ještě úplně na úplný začátek. Začala jsem mít horečky, vždycky nejdříve mi kolem třetí odpoledne vyskočila zvýšená teplota a pak večer už jsem měla 38 a když se to začalo zhoršovat měla jsem 39. Do toho jsem byla hodně slabá a byla jsem schopna jen tak prospat celé odpoledne, nebo hodinu ležet na gauči potom, co jsem přišla brzo domů ze školy.
     O víkendu před jarními prázdninami jsem začala i zvracet a tak jsme šli k doktorovi, který mi vzal krev a výsledky měly být druhý den, ale ještě nás také poslal na chirurgii, jelikož jsem měla veliké bolesti břicha a on měl podezření, jestli to není něco se žlučníkem.
     Tam nám pověděli, že máme jet do našeho většího města na sono, tak jsme tam zajeli,, ale nic moc se nedověděli a jeli zase zpátky domů.
     Otevřeli jsme s tátou dveře a máma mi balila věci do nemocnice a říkala, že jí volala sestra, že mám špatný jaterní testy a máme jet zpátky do toho většího města do nemocnice. Tohle vás opravdu vyleká.
      Dojela jsem tam, udělali mi spousty vyšetření, ale pořád nevěděli co se mnou. Pak večer přišly výsledky krve. Zavolali mamce a tátovi, ať si pro mne okamžitě přijedou a když přijeli, oznámili nám, že to vypadá na leukémii a musíme do Prahy do Motola.
     Tam si mě převzali, druhý den ráno mi vzali kostní dřeň a kolem páté jsme už věděli, že je to pravda a já mám tuhle rakovinu. Rakovinu krve.
     Dali mě tam nějak dohromady. Zůstala jsem tam 10 dní a pak jela domů.

BLÁZNIVÉ RODINNÉ VIDEOHOVORY

     No a potom jsem občas byla doma, občas na chemoterapii (kapají mi to z kapačky) a na kontrolách. Jenže tohle by nebyla leukemie, kdyby se nevyskytly nějaké komplikace. Takže na konci mého prvního protokolu se projevily zažívací problémy a já musela do Motola na hospitalizaci. A teď tu jsem už 20. den s obřími játry a dalšími problémy.

     Během tohoto pobytu mi už začaly hodně vypadávat vlasy, ale předtím jsem si stihla nechat udělat aspoň ofinku, kterou jsem vždycky chtěla zkusit.

     Tohle je už ode mne pro dnešek vše. Ještě vám přidám jednu bláznivou fotku z víkendu s mojí sestrou.

Pokračování: Můj boj s nepřítelem

Určitě mi napište a nebojte se toho.

Jsem ráda za každý komentář, vzkaz a odběr.  

Samozřejmě mě nezapomeňte sledovat na Instagramu, Goodreads, Youtube a FB stránce.