Recenze teď hodně přibydou a tak doufám, že vám to nevadí a že vám dám aspoň nějaký dobrý tip na knížku.
Taky bych vám chtěla říct, že se společné čtení Twilight ságy protáhlo, tak se ještě můžete zapojit zde :).
Název knihy: Měděný jezdec
V originále: The Bronze Horsman
Spisovatel: Paullina Simonsová
Nakladatelství: Ikar
Série: Měděný jezdec
Anotace:
Poutavá historická freska je zároveň nezapomenutelným příběhem o lásce vzdorující hrůzám války
i lidské zášti. 17letá Taťána vyrostla v Leningradě, v městě, kde památníky zašlé slávy kontrastují s šedivou realitou stalinského Ruska. V roce 1941, ten den, kdy Němci napadnou Rusko, se Taťána poprvé zamiluje - vzápětí pocítí trpkost zakázané lásky: nadporučík Alexandr Bělov je vyvolený její sestry Dáši. Navíc má Alexandr temné tajemství - pochází z rodiny amerických komunistů, kterou zlikvidovalo NKVD. Lásce Taťány a Alexandra není přáno: město drtí německá blokáda, hladomor, zima a všudypřítomný strach ze smrti. Ale jindy slabá Táňa se ukáže jako nejsilnější člen rodiny a s Alexandrovou pomocí překonává všechny útrapy. Nejtěžší zkouškou však bude odolat vlastní touze…
Obálka souvisí s příběhem a to moc oceňuji. Většinou se mi tento typ obálek nelíbí, ale u této je něco, co mě upoutalo a okouzlilo. Nevím, jestli je to pozadí, nebo holka (zřejmě Taťána). Každopádně je hezká.
Velké stránky a malá písmenka byli pro mě zezačátku problém, ale postupně jsem si zvykla a na konci jsem neměla problém, dokonce jsem to přečetla hodně rychle.
,,Nejste unavená?" zeptal se jí tiše. ,,Chcete jít domů?"
Jsem unavená, ale nechce se mi domů.
Taťána a Alexandr byli mými oblíbenými hrdiny. Zato Dimitrije a Dášu jsem nemohla vystát.
Vůbec nevím, co mám o příběhu napsat, protože nemám slov. Ale mohu říct alespoň, že mě Alexandr velice překvapoval v průběhu knihy, řeknu vám jak, ale myslím že je to spoiler, takže- SPILER: Na začátku knihy byl milí a pozorný i v těch kapitolách, které byly z jeho pohledu. Postupem se měnil, byl celkem drzý a neuměl se chovat. Nezazlívám mu to a i tak jsem ho měla a mám ráda, ale přijde mi to zvláštní. :SPOILER
Na konci knihy jsem brečela, nadávala na autorku, jak to mohla udělat, ale zároveň jsem jí měla ráda, protože sestavila dokonalý příběh. Na Alexandra jsem byla naštvaná, ale zároveň jsem ho chápala a Taťánu jsem obdivovala a chtěla jsem za ní. Ano, jsou to zvláštní emoce, ale tohle zanechala ve mě kniha a i hlavně samotný konec.
Knihu samozřejmě hodnotím, jak jinak než 10/10 body. Knihu moc doporučuju. Dokonce jsem se trochu začala zajímat o 2. světovou válku :D.
Můžete se těšit na jednu věc ohledně Měděného jezdce.
Četli jste tuto knihu?
Zasáhla vás? A jak moc?
Chystáte se číst tuto knihu?
Určitě mi napište a nebojte se toho.
Jsem ráda za každý komentář, vzkaz a odběr.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Napište mi určitě komentář! Strašně mně to potěší a vykouzlí tak na mé tváři veliký úsměv!!