Že by konec?

     Dneska tu má pro vás pokračování mého příběhu, který bude o něco trochu více pozitivnější, než ten minulý. A hlavně najdete v tomto článku dost fotek!

     Pokud jste u mě na blogu nově, tak se podívejte na tyto články, aby vám bylo vše jasné.

     Začnu asi tím, že když jsem začala s poslední částí chemoterapií, tak jsem se seznámila a skamarádila s jednou malou holčičkou a od té doby si spolu hrajeme a povídáme.

     Mám takový menší pocit, že dělat malým dětem radost je tak trochu moje poslání.

já jako jája

     Také se začaly blížit Vánoce, a tak jsme byli obdarováváni spousty dárečky a když nastal Mikuláš, tak jsme dostávali hlavně spousty sladkostí a jídla.

jeden z vánočních obřích balíčků

další vánoční balíček

a něco k tomu Mikuláši...

     Bohužel jsem se jednoho dne probudila a zjistila jsem, že mám horečku. Takže jsem byla smutná z toho, že si musíme jet lehnout na týden do Motola a k tomu ještě odložit chemoterapii. Čím se nám posune náš vysněný konec intenzivní léčby.

moje častá večeře v Motole

     Nakonec to nebylo až tak zlé, protože jsem si mohla udělat adventní věnec a nasát trochu vánoční atmosféry i tam.

     A také jsem získala i novou kamarádku!

tenhle jsem vyrobila pro svou doktorku

no neměli jsme to krásně vánoční chodbu?

     Poté zase chemošky, kontroly a plno zážitků s mými onko-kamarády. Stále to samé dokola...      Akorát jsem ještě měla testy s mojí psycholožkou, které se týkaly mé paměti. Jak ovlivnily chemoterapie.

naše oblíbená fotka

s mamčou ve výtahu... zase jedeme na rehabilitace

     Nic moc se nedělo, ale jedno krásné pondělí jsme díky jedné mamince mohli jet do kina na Ledové království 2! Byla to nádherná pohádka a já jsem byla ráda, že jsem se zde mohla dostat. Moc jsem si to užila a byla za tento malinký výlet vděčná.

já natěšená do kina

     Také jsem měla úžasné návštěvy mých kamarádů. Ať už jen kvůli škole nebo si přijet popovídat o novinkách.

moje kamarádka od školky také přijela!

     Hodně jsem se tyto měsíce věnovala škole a také svému zdraví, abych už ukončila intenzivní léčbu. Také jsem to úspěšně zvládala a na můj svátek (4.12.2019) jsem dostala poslední chemoterapii do žíly! 

     To samozřejmě nebyl ještě úplný konec intenzivní léčby. Muselo se zjistit, jestli krvinky už fungují, tak jak by měly. A to znamená odběr kostní dřeně.

červená tečka po odběru

     23.12.2019 jsme se dozvěděli, že to teda opravdu funguje, tak jak má! Jupíííí! 

     Ale ještě není všem dnům konec. Teď jsem v udržovací léčbě a čeká mě ještě vyndání centrálního žilného katetru.

     Pokud vás zajímají výsledky testů paměti, tak ty už tak slavné nejsou. Zjistilo se, že mám špatnou krátkodobou paměť. Takže hezky až v září do školy.

Teď je to nejhorší už za mnou a tak se chci zeptat, jestli budete dál stát o tyto články. Stojíte o ně? 

Určitě mi napište a nebojte se toho.

Jsem ráda za každý komentář, vzkaz a odběr.  

Samozřejmě mě nezapomeňte sledovat na Instagramu, Goodreads, Youtube a FB stránce.